Dne 18. ledna 1878 vznikl ve městě velký požár u barvíře Aloise Petra v Horní ulici č. 124 a brzy po půlnoci vyhořel sousední domek obuvníka Rudolfa Přibyly č. 123. Snad právě tyto dva požáry přiměly obec k usnesení, že poskytne potřebný příspěvek k založení Sboru dobrovolných hasičů. Na pokyn obce vykonali desátníci přípravy a získali 353 občanů pro členství v připravovaném sboru. Ustavující valná schůze se konala 25. března 1878 na Střelnici za řízení tehdejšího starosty, městského lékaře a zemského poslance MUDr. Rudolfa Kallusa.

S ním se dostavili na zahajovací shromáždění i další městští radní František Hradečný, Kašpar Bordovský a František Mikš. Velitelem sboru byl zvolen stavitel Ambrož Zapletal, podvelitelem Robert Křenek a jednatelem P. Antonín Parobek. Jinak byli mezi prvními horlivými pracovníky sboru Emil Křenek a lékárník Evžen Bayer.
V roce 1889 bylo u horního kostela vybudováno zděné hasičské skladiště nákladem 1800 zlatých. Stavbu provedl stavitel Jan Parma. V roce 1879 si sbor opatřil novou stříkačku. Byla to současně zkouška obětavosti frenštátských občanů, která měla velmi dobrý výsledek. V roce 1904 sbor starou stříkačku prodal a byla zakoupena nová a modernější. Ale i tato byla v roce 1922 prodána sboru v Hodoňovicích a nahrazena již motorovou stříkačkou.

Ve zdokonalování hasební techniky a opatřování modernějších přístrojů se dále pokračovalo. Také motorová stříkačka se v třicátých letech prodala a po provedené sbírce mezi občany se v roce 1931 zakoupila automobilová stříkačka.

Zvláštní zmínky si zaslouží několik osobností, které v historii frenštátského hasičstva mnoho znamenaly a mnohdy ovlivnily jeho vývoj. Byl to např. stavitel ing. Alfréd Parma /1874-1925/, jenž byl dlouho velitelem okrsku, členem župního výboru, dozorcem a sborovým vzdělavatelem a dále Robert Křenek, který byl 38 let starostou župy pro severovýchodní Moravu, která posléze na dlouhý čas nesla jeho jméno.

Zajímavou postavou byl nesporně jeden ze zakladatelů sboru Josef Štafa /1858-1938/ , tkalcovský dělník a předseda Spolku tkalcovských tovaryšů, později pak předseda Křesťansko-sociálního spolku. Odtud byl po sporu s tehdejším farářem vyloučen a věnoval se cele hasičskému hnutí. Stal se archivářem a historikem sboru a jeho dvě hasičské kroniky jsou zdrojem důležitých informací nejenom o sboru, ale také o kulturním a politickém životě jeho doby. Byl téměř 60 let nepřetržitě aktivním členem sboru a byl nositelem řady hasičských vyznamenání, mezi jinými i zlatého záslužného kříže. 

Do novodobé historie sboru patří Karel Raška a potom i Jaroslav Pitucha /1920- 1974/, který byl od roku 1967 do své smrti předsedou místního hasičského sboru. Nejstarším aktivním členem se stal Rudolf Skřivánek /1890-1979/. Do sboru vstoupil v roce 1910 a byl velitelem plných 16 let, zastával odpovědné funkce v okrese a v bývalé Křenkové župě č. 33, později v okresní jednotě v Místku a ve Frenštátě p. R.

Závěrem historického přehledu je třeba uvést, že zasloužilým pracovníkům, kteří se obzvláště zasloužili o rozvoj hnutí, projevoval sbor svou úctu jmenováním čestnými členy, a tak čestnými členy byli a jsou: Robert Křenek, Eduard Hergat, František Hanák /jmenován 6.1.1901/, Karel Vozáb, nadučitel ve Velkém Beranově /6.1.1905/, Eduard Kubala, nadučitel ve Staré Vsi /6.1.1907/, Josef Parma /6.1.1912/. Další čestní členové byli jmenováni až v roce 1928 a to za padesátiletou hasičskou činnost: Josef Štafa, Ferdinand Veřmiřovský a Petr Polanský.

V roce 1931 byli jmenováni: Martin Míček, Jan Kaděrka a Ladislav Křenek, v roce 1932 Karel Špaček a v roce 1936 Rudolf Skřivánek. Pak se od jmenování čestných členů upustilo. Až při oslavách 90. výročí 17.3.1968 byl jmenován čestným členem Josef Mazáč, po něm Stanislav Bohdálek 27.12.1969 a naposled 16.12.1972 náčelník Krajské inspekce požární ochrany Sm KNV v Ostravě Antonín Vaněk.